Lancia Ypsilon (1995 – dodnes)
Lancia Ypsilon je supermini vyráběné a prodávané značkou Lancia, nyní již třetí generace a od roku 2022 jediný model značky. Ypsilon byl uveden na trh v roce 1995 jako větší a dražší náhrada modelu Y10. V letech 1995-2005 vyrobila Lancia v závodě Melfi v regionu Potenza více než 870 000 vozů Ypsilon.
Třetí generace Ypsilonu, která sdílela platformu s Fiatem 500, se prodávala také jako Chrysler Ypsilon ve Velké Británii, Irsku a Japonsku. Skupina Fiat Group přestala v roce 2017 prodávat variantu Chrysler, které bylo v roce 2014 prodáno 2 000 kusů, a přestala ji prodávat také v Japonsku, kde se v roce 2015 přestala používat značka Lancia Voyager i Lancia Thema pro vozy Chrysler. V současné době je k dispozici pouze na italském trhu.
První generace (1995 – 2003)
Lancia Y (typ 840) byla navržena Enricem Fumiou v roce 1992. Její vývoj trval 24 měsíců a stál přibližně 400 miliard italských lir a byla představena v Římě v lednu 1996. Vůz definovaly oblouky, které se opakovaly na všech stranách vozu. Délka vozu je 3,72 m, což je o 33 cm více než u modelu Y10. Lancia Y byla postavena na platformě Fiatu Punto řady 176 (stejná platforma jako u modelů Palio a Barchetta), s přepracovaným nezávislým zavěšením zadních kol s vlečenými rameny, spojeným stabilizátorem, který měl zajistit pohodlnější a kultivovanější jízdu, zatímco zavěšení vpředu zůstalo nezávislé typu MacPherson.
K hlavním rysům Lancie Y patřilo pět sedadel, palubní deska z měkčených plastů a volitelná výbava, včetně barev karoserie ve 100 odstínech z katalogu Lancia Kaleidoscope. Další designovou vlastností, která odlišovala model Y, byla přístrojová deska uprostřed palubní desky, kterou později v roce 2003 převzaly modely Musa a Ypsilon druhé generace.
| Označení | Objem | Výkon | 0 – 100 km/h |
| 1.1 FIRE 8V | 1108 cc | 40 kW; 54 bhp | 15 s |
| 1.2 FIRE 8V | 1242 cc | 44 kW; 59 bhp | 13.3 s |
| 1.4 Pratola Serra 12V | 1370 cc | 59 kW; 79 bhp | 12.4 s |
| 1.2 FIRE Elefantino Rosso 16V | 1242 cc | 63 kW; 84 bhp | 10.9 s |
| 1.2 FIRE 16V | 1242 cc | 59 kW; 79bhp | 11.2 s |
Druhá generace (2003 – 2011)
Ypsilon (typ 843) byl představen v roce 2003 a rozšířil tak nabídku značky Lancia. Byl navržen tak, aby vyhovoval potřebám mladého publika, a postupem času si našel odbyt, zejména u žen. Stal se nejprodávanějším vozem řady Lancia s roční produkcí přibližně 60 000 kusů. Zpočátku se montoval v závodě Fiat v Melfi. V červnu 2005 byla výroba přesunuta na Sicílii do závodu v Termini Imerese Palermo. Vůz používá třídveřovou karoserii dlouhou přibližně 3,78 metru, jejíž design je inspirován historickým modelem Lancia Ardea.
Rám využíval zkrácenou verzi platformy B, která debutovala u Fiatu Punto (188) a kterou převzaly také Fiat Idea a Lancia Musa. Motor byl uložen vpředu napříč a poháněl přední kola. Přední nezávislé zavěšení tvoří vzpěry MacPherson se stabilizátorem, s ocelovými rameny, vzadu je polonezávislé zavěšení. Větrané přední kotoučové a zadní bubnové brzdy byly k dispozici pouze pro domácí verze. Sport MomoDesign dodával pro ostatní modely kotouče i vzadu s vyztuženým zavěšením a obložením. Všechny verze obsahovaly protiprokluzový systém ABS s elektronickým rozdělovačem brzdné síly (EBD) a elektrický posilovač řízení. Mezi volitelnou výbavu patřila i kombinovaná elektronická kontrola stability a trakce.
Interiér vychází koncepčně z první generace a přístrojová deska je v závislosti na výbavě potažena látkou Airtex, kůží nebo Alcantarou. Dvoubarevné čalounění a plastové vložky imitují hliník. Čalounění je k dispozici ve čtyřech různých materiálech: „glamorous“, Airtex, semiš a kůže. Nabízí velký úložný prostor před řidičem a spolujezdcem. Ovládací prvky klimatizace a rádia byly umístěny ve středovém prostoru, včetně volitelného navigačního systému. Jinak zůstal charakter malého městského vozu zachován.
Většina palivových jednotek byla zachována včetně výkonových specifikací.
K verzi 1.2 přibyl šestnáctiventilový motor o výkonu 59 kW, který byl v roce 2006 nahrazen motorem 1.4 Fire 8V o výkonu 57kW. Motor 1.4 se vyráběl v 16ventilové verzi o výkonu 95 k, zatímco 1.4 8 ventil se vyráběl od roku 2009 od verze EcoChic o výkonu 57 kW s pohonem na LPG nebo benzin.
Vznětový motor 1.3 Multijet se vyráběl v letech 2003 až 2006. Jeho výkon se pohyboval od 51 kW do 55 kW. Později byla nabídka rozšířena na 66 a 77. Multijet s motorem D.P.F. měl snížené emise a spotřebu paliva.
| Označení | Objem | Výkon |
| 1.4 FIRE 16V | 1400 | 70 kW; 94 bhp |
| 1.3 16V Multijet (Diesel) | 1300 | 51 kW; 68 bhp >> 66 kW; 90 bhp |
| 1.3 16V Multijet (Diesel) | 1300 | 55 kW; 89 bhp >> 77 kW; 105 bhp |
Třetí generace (2011 – 2023)
Třetí generace byla představena na ženevském autosalonu v roce 2011. První výkresy typu 846 vznikly na přelomu let 2006 a 2007 ve stylistickém centru Lancia pod vedením Alberta Dililla, ještě před vstupem aliance Fiat/Chrysler. Konečný model obsahoval jen několik změn oproti originálu, zejména v mřížce chladiče, která připomíná styl většiny modelů Chrysler, s horizontálními lamelami nahrazujícími dva laloky se svislými lamelami. Od roku 2022 se jedná o jediný model v nabídce značky Lancia. Třetí řada modelu Ypsilon přijala pětidveřovou karoserii s klikami zadních dveří zapuštěnými do zadní hrany dveří.
Třetí generace sdílí platformu Fiat Mini s modely Fiat 500 a Panda. Výroba byla přesunuta do závodu Fiat v Tychách, kde při plné kapacitě dosáhla 100 000 kusů ročně. Přední zavěšení pokračovalo s nezávislými vzpěrami MacPherson vpředu a polozávislým torzním nosníkem se stabilizátorem vzadu.
Do modelu Ypsilon Type 846 bylo investováno 500 000 000 eur (150 na vývoj, 40 na průmyslovou strukturu a zbytek na výrobu). Karoserie je dlouhá 3,84 metru s rozvorem náprav 2,39 metru. Kabina je schválena pro 5 sedadel. Při uvedení na trh bylo až 600 možných kombinací výbavy s 16 barvami exteriéru (včetně 4 verzí Bi-color).
Výbava zahrnovala kromě dostupného automatického systému Start & Stop také automatický parkovací systém, prodávaný pod názvem Magic Parking, bi-xenonové světlomety a zadní LED světla.
Všechny modely byly standardně vybaveny čtyřmi airbagy a kontrolou stability a trakce (ESP a ASR) s funkcí Hill Holder a ABS s EBD. Evropské verze obsahovaly pakety výbavy Silver, Gold intermediate a Platinum. Typ 846 byl i nadále vybaven přístroji na středovém panelu.
Typ 846 zahrnoval variantu s pravostranným řízením pro Velkou Británii a Irsko, kde se prodával jako Chrysler Ypsilon, v Maroku a Izraeli se prodával prostřednictvím dealerské sítě Fiat. V roce 2012 se začal prodávat v Japonsku pod značkou Chrysler u společnosti Yanase Co, Ltd. Japonská dealerství. Do USA se nevyváží, aby nekonkuroval modelu Fiat 500, který se vyrábí v mexickém závodě Chrysleru v Toluce.
Nabídku motorů tvoří osmiventilový benzinový motor Fire o objemu 1,2 l s výkonem 69 k (51 kW; 68 k), který byl k dispozici již v předchozí verzi a byl spojen s pětistupňovou manuální převodovkou. Novinkou je dvouválec 0,9 l TwinAir s turbodmychadlem o výkonu 85 k (63 kW; 84 k) a systémem Multiair. Motor 0,9 L TwinAir má ve verzi s pětistupňovou manuální převodovkou emise 99 g/km CO2, zatímco verze s automatickou pětistupňovou převodovkou DFN (Dolce Far Niente) má emise snížené na 97 g/km CO2. Vznětový motor je klasický 1,3 l Multijet 16 ventilů o výkonu 95 k (70 kW; 94 k) s filtrem pevných částic DPF, který dokáže snížit emise na 99 g/km CO2 a je spojen s pětistupňovou manuální převodovkou.
Benzín
1.2 8V 69 k (51 kW; 68 k) (od roku 2011 do srpna 2020)
1.2 8V GPL 69 k (51 kW; 68 k) (zkapalněný ropný plyn + benzín, od června 2011)
0.9 TwinAir 85 k (63 kW; 84 k) (od roku 2011 do srpna 2018)
0.9 TwinAir CNG 80 k (59 kW; 79 k) (stlačený zemní plyn + benzín, od ledna 2013)
Diesel
1.3 16V Multijet 95 k (70 kW; 94 k) (od roku 2011 do srpna 2018)
Hybridní
1.0 12V GSE FireFly BSG 69 k (51 kW; 68 k)